Prohlédněte si nádherné památky!

Zámecký pivovar Herold Březnice
Zámecký pivovar Herold Březnice, o kterém máme první písemnou zmínku z roku 1506, vaří pivo tradiční technologií s vysokým podílem ruční práce. Vlastní slad z humnové sladovny, žatecký chmel, prvotřídní voda ze studny zámeckého parku, láska k řemeslu a umění sládka i ostatních pracovníků pivovaru, to vše zaručuje jedinečnou chuť piva Herold. Nejmenší průmyslový pivovar má českého majitele, vyváží přes 50% svého výstavu do zahraničí a každý rok získává řadu ocenění v degustačních soutěžích. Kulturní památkou je barokní stavba pivovaru a sladovny z roku 1722, která představuje ojedinělý architektonický skvost, kde průčelí zámeckého pivovaru zdobí sochy svatého Josefa a Jana Křtitele.

Svatá Hora
Celý svatohorský areál byl vybudován podle jednotného plánu architekta Carla Luraga z roku 1658 za ideové účasti jezuity P. Benjamina Schleyera. Byl postaven po etapách a po částech tak, jak se podařilo získat finanční prostředky nebo podle toho, jak který donátor byl ve své mecenášské činnosti horlivý. Ze stejných důvodů a podobným tempem pokračovaly i práce na výzdobě. Ústřední svatyně – bazilika – obklopená kaplemi, stojí na obdélné kamenné terase v nádvoří vymezeném ambity. Ambity mají na severní a jižní straně po devíti, na východní a západní po sedmi klenebních polích. Nároží ambitů vyplňují uzavřené, v půdorysu osmiboké kaple, zastřešené zvonovou střechou s lucernou. Na každé straně ambitu jsou dvě průchozí kaple s oltářem ve výklenku vnějšího zdiva, všechny zasvěcené Panně Marii, na straně západní uprostřed pod zvonovou věží navíc tzv. „Dušičková kaple“. Na severní straně ambitu je hodinová věž. Z vnějšku pak u severovýchodního nároží stojí patrová rezidence a na téže straně je vchod na slavné svatohorské schody spojující Svatou Horu s Příbramí. Ambit je dnes přístupný od východu hlavní Pražskou branou a od jihu branou Březnickou. Pražská brána byla v roce 1732 ke slavnosti korunovace sošky Panny Marie svatohorské celá pokryta iluzivní nástěnnou malbou od malířů Fr. Mullera a K. Langa. V téže době byla vyzdobena větší část klenby ambitů, zřejmě od stejných autorů, výjevy s náměty představujícími různé události, při nichž svým ctitelům pomohla v nebezpečí či neštěstí Panna

Muzeum hasičstva v Rožmitále
Muzeum hasičstva v Rožmitále p.Tř. bylo slavnostně otevřeno 30.6.2012. Pod taktovkou zkušeného architekta Ondřeje Kamenického vzniklas dvoupodlažní budově bývalé Galerie pod zámkem unikátně řešená expozice, která mapuje historii hasičstva se zaměřením na region, širší okolí i zahraničí. Návštěvníci mohou zhlédnout například ojedinělou sbírku ručně malovaných erbů Podtřemšínské žuy číslo 61, nachází se nedobové plakáty, dobové uniformy a další exponáty. Nechybí ani diplom udělený Podtřemšínské župě za účast na jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891, podepsaný Franzem Josefem. Své místo mají v muzeu hasičstva i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hasičského hnutí na Rožmitálsku.

Mohyla J.J.Ryby ve Voltuši
V roce 1815 zde ukončil svůj život J.J.Ryba. Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50.výročí vzniku Československa.

Farní kostel Povýšení sv. Kříže
Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je nejstarší památkou města Rožmitála pod Třemšínem, dominantou Starého Rožmitála a spolu s bránou, farou a kaplankou také chráněnou kulturní památkou. Gotické portály, objevené při opravách kostela v 70. letech 20. stol., jsou odborníky datovány do let 1230 - 1240. Kostel byl tedy pravděpodobně postaven v první čtvrtině 13. století. O dřívější podobě tehdy gotického kostela víme jen velmi málo. Byl postaven ve tvaru kříže, měl samostatnou zvonici, boční gotický vchod, obehnán byl hradbami s dvěma branami. Uzavřený areál dotvářel rozrůstající se hřbitov, později vznikla fara a kostnice (dnes kaplanka). Již od pradávna byl kostel zasvěcen Povýšení sv. Kříže. V letech 1729-31 za působení faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického (†1737) byl kostel přestavěn do barokní podoby, zrušen boční vchod, rozšířen kůr, věž byla přistavěna k chrámové lodi. Zůstal jen tvar kříže, jejž má kostel dodnes, a zbytky žebrové klenby v kapli sv. Václava. Věž byla zakončena cibulovitou šindelovou bání.

Zámek
Původně blatný hrad nechal po polovině 13.století postavit Oldřich z rodu Buziců. Podle pověsti byl hrad obklopen šípkovými keři a to dalo zřejmě podnět ke vzniku názvu Rosenthal, který byl počeštěn na Rožmitál. V 16.století byl hrad prodán Gryspekům z Gryspaku a přestavěn na renesanční zámek. Od roku 1623 sloužil jako letní sídlo pražského arcibiskupa. Ve 20.století zde byly byty a kanceláře státních lesů. V současné době je zámek pro veřejnost uzavřen.

Kostel sv.Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem
Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého. Původně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla přestavěna v létech 1904-5 architektem Josefem Fantou v neobarokním slohu. V ochozu na kůru tohoto filiálního kostela se dochovala litinová deska s jedním z Rybových hesel: ”Abys byl lepším, pozoruj denně tvé činy a zkoumej je.” z roku 1852. Varhany pocházejí z roku 1905. Na městském hřbitově jsou pohřbeni: Rudolf Richard Hofmeister (1868 - 1934), rožmitálský rodák, spisovatel, autor rozsáhlého dílo o pravěku, ale též knih regionálně zaměřených. Karel Josef Beneš (1896 - 1969), spisovatel, autor knih: Uloupený život, Červená pečeť, Kouzelný dům, a Ervína Brokešová (1900 -1987), manželka K. J. Beneše, slavná houslová virtuózka, žákyně Otokara Šefčíka MUDr. Adolf Růžička (1851 - 1941) - první rožmitálský fotoamatér. Část jeho rozsáhlého fotografického díla lze zhlédnout v rožmitálském muzeu.